Postřehy a doporučení

V kuse naboso chodím od roku 2020. Nejsem světa znalý chodec, ale i tak málo zkušeností stačí k velké explozi uvědomění, náhledu na svět a přirozenosti, že mám potřebu se rozdělit a podělit. Postřehy a doporučení ti umožní vhled a předcházení nepříjemných situací.

Obsah

1. Chození přes špičku
2. Chůze přes patu
3. Běhání
4. Pemza v koupelně
5. Plánuj si kratší výlety
6. Ponožky nebo pantofle s sebou
7. Sůl, město a barefoot
8. Teplota a vlhko
9. Psychická zátěž
10. Sníh a sandále

Chození přes špičku

Do značné míry jsem se naučil chodit více přes špičku či plosku. Z jakého důvodu? Něco málo píši v článku Úrazy.

Všiml jsem si, že přes špičku dokážeme mnoho nerovností vybalancovat a mnohé vyrovnat. Samozřejmě musíš mít i osvalené kotníky, nárt aj., ale to jde ruku v ruce s bosou chůzí. Jakýkoliv kámen, kořen, obrubník či kanál vyrovnáš nohou nebo celým tělem. Nedopadneš tvrdě.

Nopak, když na nerovnost šlápneš v botách a přes patu, snadno se může stát, že si vyvrkneš kotník. Svaly nemáš zpevněné, arogantně si vyšlapuješ a dopad přes patu znamená, že celá váha je na stojící noze a neexistuje možnost, jak jednoduše balancovat.

Povím ti příhodu. Naše malá dcerka rozsypala po domě připínáčky. Jeden zůstal skryt do doby, než jsem na něj šlápl. Dosedal jsem špičkou a ve chvíli, kdy jsem ucítil pichlavou bolest, jsem automaticky nedošlápl a přenesl váhu na vnější hranu nohy. Plus jsem se vyklonil do strany, aby získal na hraně rovnováhu. V podstatě se nic nestalo. Připínáček odpadl.

Věřím, že kdybych šlápl patou, není prostor pro balanc a já bych si ho prostě zaryl do nohy.

Chůze přes patu

Nazval bych to synonymem arogantní chůze. Nikoliv ve špatném slova smyslu, prostě chůze v botách automaticky svádí k nerozvážnému chození přes patu a nevšímavosti, neprocítění.

Člověk jdoucí v botách se najednou jeví velice hlučně, tvrdě a bez zájmu. Nepaušalizuji, ale většinou tiché pozorování mě utvrzuje ve zmíněném. Rádoby “komfort”, který nám boty daly, nutně musel něco vzít, aby energie zůstaly v rovnováze 🙂

Běhání

Dříve jsem celkem dost a celkem často sportoval. Běh patřil mezi mé koníčky a dnes mě občas přepadne nálada vyběhnout ven a dát si pořádně do těla, i když k tomu zatím nedošlo. Ani nevím proč.

Když už běžím, pak s dcerou v kočárku, protože z pod teplých přikrývek nebo zcela odevzdaná ležení na mě pokřikuje: „Táto, edem, honě, honě! Táto, edem! Honě! Etě!“(1.12.2022)

A když už běžím, je to krásný pocit. Nikoliv jako svého času v tělocvičně, kdy jsme byli nuceni běhat po špičkác s koleny až k bradě (mimochodem prý skvělý nácvik běhu [1]). Bez námahy mě tělo nutí běžet přes špičku. Došlap na ní je zcela měkký a pružný. Mám pocit, že ani neběžím, že se pohybuji zcela bez odporu. Téměř se vznáším, opravdu. Noha a celý běh se zároveň stává velice dynamický. Cítím pevnou půdu pod nohama a můžu prudce měnit směr. Tělo se vlní, celé pruží spolu s pohybem a nohama…kruci, musím si jít zaběhat 🙂

Zjistil jsem, že běh přes špičku je až o 17 % efektivnější oproti běhu přes paty. [1] Zdroj neuvádí, zda se jedná o běh bosonohý nebo v botách. Proč mě to zajímá?

Vědět o bosém běhu více, pak by má příprava na Redbull 400 dostala zcela nový rozměr. Běhal jsem tehdy ještě v botách, se závažím na zádech, po špičkách a do kopce. Na závodech mi chyběly 4 vteřiny do účasti v druhém kole. No, mít tehdy o těch 17 % efektivnější trénink (reálně to může být i více vzhledem k bosému běhu a ještě přes špičku), pak by jistě ego dosáhlo svého 🙂

Pemza v koupelně

Pemza se stala nedílnou součástí výbavy koupelny. Ploska je silnější, v mém případě popraskaná (viz článek Bosá chůze a vliv na zdraví), často je zablácená a potřebuje vydrhnout. Věř, že mýdlo a voda nestačí.

Mám v plánu koupit vulkanickou pemzu, která je drsnější a mohla by lépe fungovat. Jen mi přijde zbytečné vyhazovat současnou pemzu 🙂 Až dojde k výměně, určitě napíši postřehy.

A ještě na jednu věc se pemza hodí. Na drbání slizu ze slimáků. Když to myslíš s chůzí bez bot vážně, častokrát šlápneš na slimáka. Nechceš to, ale stane se. Voda a mýdlo se po slizu jen sveze a vrstvička hnusu zůstane. Pemza nepříjemnost vyřeší.

Aktuálně (23.10.2023) mám vyzkoušenou i lufu a musím říci, že „drhnutí“ nohou je mnohem příjemnější a dokonce efektivnější než pemza. Lufa totiž přilne k noze, je měkčí, ale přesto hrubá. Noha tolik netrpí a je přesto čistá.

Plánuj si kratší výlety

Alespoň na začátku. Objevíš neobjevené svalíky. Zjeví se všude, na nártu, na holeni, na lýtkách, na stehnech, na kyčlích. Uvědom si, že je to chůze na boso pro tvé tělo zcela něco nového a nutně se dostaví únava. V botách jsem ušel klidně 25 až 30 km na jeden zátah a druhý den jsem mohl svěže pokračovat. V bosých nohách tolik entusiasmu není. Ale neboj!

Potřebuješ jen trénink a kilometry se dostaví. Bohužel do vzdálenosti vstupuje jedna proměnná. Tou je povrch. Pokud opravdu budeš chodit bos, zřejmě se nevyhneš cestám, kde na tvou nohu čeká asfalt, štěrk, kamínky apod. Z vlastní zkušenosti ti povím, že chůze není pohodlná a noha se ošoupe.

Opět pomůže trénink nebo barefoot boty (to je spojení). I tak, hodně záleží na povrchu a od něj se odvíjí doba strávená na cestách.

V roce 2022 jsem převážně ve městě a je mých bosých nohách znát změna povrchu. Ujdu 10 km ve městě a druhý den mám citlivé plosky. Musím si dát pauzu. Sám tedy přemýšlím nad barefoot.

Ponožky nebo pantofle s sebou

Z vlastní zkušenosti vím, že v současné (pozn. psáno 2022) společnosti není prostor pro bosou nohu. Častokrát se setkáš s nadávkami, opovržením a odmítáním. V rodině nevyjímaje. Je proto vhodné mít s sebou ponožky a pantofle. Když přijdeš na návštěvu, nazuješ jedno nebo druhé. Já používám ponožky. Jsou lehké a skladné.

Věř, že tě ani ponožky, ani pantofle neuchrání. I přesto budeš terčem a zakáží ti vstup. “Nepůjdeš dovnitř bos!” nebo “Je mi zle z bosých nohou.” Připrav se na to. Je pak na tobě, jakým směrem se vydáš 🙂

Sůl, město a barefoot

Už jsem se o tom zmínil třeba v Bosá chůze a vliv na zdraví – Praskání kůže nebo Úrazy – Ne sůl! Koření!

Jakmile přijde na řadu zima, sníh a sůl, nazuj si barefoot boty. Sůl je fakt zničující. Kůže praská, pálí, bolí, svědí. Rány se nehojí. Vše trvá několik dní, záleží na rozsahu “popálení”.

Barefoot jsou skvělé kvůli praskání kůže z namáhaných bosých nohou, které jsou často, nebo neustále, v kontaktu se suchým a tvrdým povrchem. Asfaltem, betonem, dlaždicemi apod.

Teplota a vlhko

Pro mě jsou nejnáročnější dny kolem 0 °C spolu s vlhkem nebo mokrem. Nekomfort trvá až do cca -2 °C. Každý je ale nastaven jinak. Třeba budeš v pohodě.

Psychická zátěž

Hlavně na začátku, kdy mozek neustále scanuje povrch a neodpočine si. Ale neboj, trénink dělá mistra. Mozek je sval, který se trénovat dá. Dnes už jen nevědomky (většinou) uhýbám všemožným děrám, podivným flekům a lesklým předmětům. Přehodil jsem na autopilota.

Sníh a sandále

V zimě 2021-2022 jsem šel po sněhu a ve sněhu. Přibližně při -1 až -2 °C. V jednu chvíli jsem na pravé noze cítil špalek mezi ostatními prsty. Jinak řečeno, nalézalo se mezi nimi cosi, co necítilo. Ještě jinými slovy, jeden prst začal být necitlivý. Nasadil jsem si sandále.

Po chvíli se mi začaly potit plosky nohou. Najednou bylo horko. Musel jsem ale počkat, až se mi špalek vrátí mezi živé. Jakmile jsem usoudil, že je vše ok, sandály letěly pryč.

Šlápl jsem zpět do sněhu a pocítil neuvěřitelný chlad. Nohy se zahřály natolik, že mi najednou byla i zima. Chvilkový výkyv se však srovnal ihned po ochlazení bosých nohou.

Bibliografie

[1] Odborné texty. Turistika Naboso & bosý životní styl (Barefoot Tourism & barefooted style of life, Barfuß Touristik & barfuss lebensstil) [online]. Copyright © 2014 Všechna práva vyhrazena. [cit. 30.11.2022]. Dostupné z: https://www.turistikanaboso.cz/texty/