Otázky a zaklínadla k bosé chůzi

Otázky a zaklínadla mohou být otravné, ale to je můj problém. I přesto se snažím na ně vždy odpovídat. Když ne slovně, alespoň kýváním hlavy.

Občas doporučuji zamést před vlastním prahem. Často se zaklínadla objevují z úst starší generace, která alespoň kolem mě většinou nesportuje, jí maso několikrát denně, nechodí do přírody apod.

Obsah

1. Není vám/ti zima? Od země jde chlad
2. To nejste/nejsi nemocný?
3. Nebolí vás/tě záda?
4. Nastydnou vám/ti záda!
5. Nastydnou vám/ti ledviny!
6. Nebojíte se/nebojíš se, že šlápneš do…?
7. Kde máte boty?
8. Vono se vám/ti to vrátí ve stáří
9. Víš,že řízení bos je zakázáno?

Není vám/ti zima? Od země jde chlad.

Ne.

Otázka nabývá na intenzitě v době studeného počasí. Řekl bych, že kolikrát mi je tepleji na nohy, než na ruce. Nohy se po většinu času hýbou (a je to žádoucí, hlavně v mrazu). Navíc jsem kupodivu oblečen.

Dříve jsem se jistil vrstvou navíc. Dnes zastávám názor, který ještě podléhá vlastní studii, že máme tři tělesné teplotní ventily. Ruce, nohy a hlavu. Jestliže jsou dva z nich v teple, třetí odkrytý nevadí. Je mi teplo. Tohle “pravidlo” funguje v mrazech mnohem lépe.

Od země jde chlad. Ano.

To nejste/nejsi nemocný?

Ne.

Po dvou letech bosé chůze a bydlení v domě, kde jsme topili dřevem, jsem nebyl nemocný. Nevzpomínám si. A to jsme ráno v zimě měli v obýváku o 10 °C. Než se dům zahřál, byl čas oběda.

Naopak. Měníme život a přestěhovali jsme se (dočasně, pozn.: psáno v březnu 2022) do města. Za čtyři měsíce jsem byl již dvakrát nemocný! Jednou trvala rýma a kašel neuvěřitelný měsíc!

Nebolí vás/tě záda?

Ne.

Já si záda zpravil. Více o zdraví v samostatném textu: “Bosá chůze a vliv na zdraví.”

Nastydnou vám/ti záda!

Nenastydnou.

Copak je mám odhalená? Kolikrát vidím jiný týpky, co jdou ven v mrazu v krátkém tričku nebo v kraťasech a já kolem nich procházím obalen oblečením. To se zase z mého pohledu jeví jako něco šíleného, protože jsem od přírody nízkotlaký, nohy a ruce neustále studené snad i v létě.

Nastydnou vám/ti ledviny!

Nenastydnou.

Copak je mám odhalené? Kolikrát vidím jiný týpky, co jdou ven v mrazu v krátkém tričku nebo v kraťasech a já kolem nich procházím obalen oblečením. To se zase z mého pohledu jeví jako něco šíleného, protože jsem od přírody nízkotlaký, nohy a ruce neustále studené snad i v létě.

Nebojíte se/nebojíš se, že šlápneš do…?

A ty?

Frekventovaná otázka hlavně přes sezónu, kdy je na ústupu otázka číslo jedna. Za třemi tečkami si představ střepy a hovno jako reprezentanty. Občas se objeví flusance.

Odpověď zní: “Nebojím.”

Proč? Protože jdu kurva bos! Ze začátku jsem si dával sakra majzla, kam došlapuji. Ze začátku jsem scanoval zem. Byl jsem z toho psychicky unavený. Mozek a oči si nedaly přestávku, pokud jsem někam šel. Hlavně ve městě.

Když si mozek uvědomil nebo spíše se znovu naučil, scanovat zem na pozadí, ulevilo se mi. Nyní registruji střepy, fleky i bobky podvědomě. Oči něco zahlédnou a častokrát prostě udělám krok vedle. Někdy se na podlahu ještě podívám, abych měl jistotu.

Nehledě na to, že existují lidé, kteří chodí po střepech i žhavých uhlících. Tak vocode?

A poslední direct před skonáním. Víš, proč nohy po celém dni v botách smrdí? Potí se, pot se rozkládá (víš jak?), rozklad je v teple, poměrně v suchu, bez větrání. Víš, jaké to je, když se ráno probudíš a dýchneš svým svěžím dechem na svou milou? Ano, něco podobného se děje v botách. Okovy (čti boty) fungují jako vesmírně efektivní, ale bohužel nehygienický inkubátor a líheň všemožných mikroorganizmů a mnohdy až organizmů, plísní a dalších pochoutek. [1] Já vím, že tohle všechno ráno v puse nemáš, proto si každé ráno čistíš jazyk a zuby…nebo ne?

Kde máte boty?

“Doma/už ani nevím”, odpovídám podle nálady.

Doma ještě boty mám. Jedny pracovně zimní Steely, pak jedny k obleku, protože stály neuvěřitelný balík, boty na kolo a sandále kvůli soli v zimě.

Jo a pantofle. Pracoval jsem chvíli za kasou a kvůli hygieně jsme se se šéfem domluvili, že je budu nosit.

Aktualizace 10.9.2022
Pantofle jsou fuč, za kasou již nedělám 🙂

Vono se vám/ti to vrátí ve stáří

Možná ano, možná ne. Nepřitahuji si to. Není to můj úděl. Ani má cesta. Má bolest.

Nechám se zároveň překvapit, ale vím, že jsou jiní, kteří chodí delší dobu naboso. Jsou i starší a těší se dobrého zdraví.

Víš,že řízení bos je zakázáno?

Někde jsem četl a čerpal tuto informaci (mám pocit, že od [1]). Nevím, zda a jak je informace stará, neověřoval jsem.

„Řízení auta naboso není zakázáno. Naopak, v ÚAMK a BESIP vyhodnotili řízení naboso jako „překvapivě“ dobré, zatímco mnohé boty, jako např. žabky, lakýrky, lodičky jako velmi nevhodné. Naboso zkoušeli v ÚAMK jen jednu jízdu a vyjádřili obavu, že se člověk může škrábnout o pedál či že má menší chuť dupnout na pedál naboso. Zkušenosti bosých řidičů však hovoří o lepším citu a volnosti při ovládání pedálů a žádném riziku poškrábání.“ [1]

Není lépe vyjádřena volnost pohybu po pedálech. Jakmile jsem začal chodit bos, řidil jsem bos. Postupem času jsem získal doslova jemnocit na pedály a je to samozřejmě úžasný pocit doplněný lehkostí během řízení. Doslova vím o všem. Nestane se, že bych si omylem šlápl/škrtl o jiný pedál. Absolutní kontrola.

Pravdou je, že jsem se, zaplať pánbůh, nedostal do krizové situace, kdy bych musel pořádně šlápnout na brzdu. Nemohu soudit, ale vzhledem k samozřejmosti chůze již několik let se myslím, že bych k tomu přistoupil bezhlavě. Tudíž bez okolků na mé nohy, které již svým způsobem natolik citlivé nejsou. Lépe řečeno, necítím potřebu si všímat jejich komfortu. Prostě bych nepřemýšlel nad tím, zda mě bude bolet noha či ne. Ono je důležité podívat se na pokus ÚAMK i z pohledu, zda experiment ověřoval bosonohý či nikoliv. Spíše bych se přikláněl k druhé variantě. Pak obavy mohou nastat, ale spíše z neznalosti a nezkušenosti.

Závěrem? Jízdu v botech si již nedovedu, a nechci, představit.

Bibliografie

[1] Odborné texty. Turistika Naboso & bosý životní styl (Barefoot Tourism & barefooted style of life, Barfuß Touristik & barfuss lebensstil) [online]. Copyright © 2014 Všechna práva vyhrazena. [cit. 30.11.2022]. Dostupné z: https://www.turistikanaboso.cz/texty/