Co mi bosá chůze vzala

Zde se mohu rozepsat o ryze materiálních věcech a nebo, světe div se, stejně tak o duchovních věcech. Duchovními věcmi nazývám cokoli, co není hmatatelné. Představ si například vztahy. Mezi materiální věci naopak boty. Co mi bosá chůze vzala?

Obsah

1. Boty
2. Vztahy
3. Společenské nastydnutí

Boty

Zcela materiální věc. Co k tomu napsat? Něco nalezneš třeba zde v článku o barefoot a nebo kdekoliv jinde 🙂

Abych se přiznal, bot používám. Můj maximální, a ne zcela doporučený limit, bylo bourání staré střechy v sandálech. Přítel tehdy poznamenal, že se obával, abych nepřijel bos. Nepřijel, ale sandály, řekněme si narovinu, také nejsou úplně ok. I to se svým způsobem potvrdilo, když se mě mezi nohu a sandál dostal střep. Puštění žilou nikomu však neublížilo…ehm.

Boty dnes považuji za zcela idiotskou věc ve smyslu každodenního nošení. Boty mají svůj smysl, ale jejich nadužívání opravdu nedává smysl. Nedává smysl pro tělo, nedává smysl pro duši, nedává smysl pro Matku.

Zkus se nad tím zamyslet. Pozastavit. Kdy opravdu potřebuješ boty? V zimě? V pořádku. Při práci? V pořádku. A dál? Zkus na něco přijít.

Vztahy

Zde se pouštím na velice tenký led. A víš co? Po zkušenostech krčím rameny.

Příprav se na zaklínadla nejtvrdšího kalibru. Plno známých, příbuzných, kamarádů i přátel tě budou, hlavně psychicky doufám, linčovat, pranýřovat, ponižovat, urážet. Budou plivat oheň, zakazovat, přikazovat.

Nicméně ti, kteří tzv. vědí budou v pohodě a to jsou ti, kteří jsou většinou opravdovými a za nimi jdi nebo s nimi se spoj.

Jestliže se rozhodneš chodit bos, připrav se na pěší těžkooděnce, které je však snadné porazit jízdou. Trochu přeháním, to je ti snad jasné. V každém případě Keep calm!

Mám informaci od “kolegy”, který byl fyzicky napaden, že chodí bos…ber to s rezervou, nevíš, co se tehdy stalo. Nicméně se zkus vymeditovat na cokoliv. Věř, že zažiješ mnohé.

Nakonec copak. Budou to situace, které tě mají naučit, posunout. Buď ve svém nitru pevný jako skála. Důvěřuj svému přesvědčení. Nemusíš být 100%, buď sebou samým. Chceš nosit boty, protože…cokoliv? Nos je (…na obličeji). Chceš chodit bos, protože…cokoliv? Nenos je.

Ale abych nebyl jen negativní, i když být dnes pozitivní je podezřelé, škarohlídy opustíš a otevřou se ti dveře hezkohlídům. Objevíš nové tváře, přivítáš nová přátelství. Ze své zkušenosti jsou přátelství ryzí. Cítím, že se nemusíme znát celý život. Stačí pár chvil. Prostě víš, že víme.

Společenské nastydnutí

Společenským nastydnutím nazývám pravidelné podzimní a jarní nastuzení, které se stalo jakýmsi standardem a vděčným tématem médií stejně dobře, jako posun času mezi letní <-> zimním obdobím.

Obecně mám dojem, že se nemoc (jakákoli) stala legitimním nástrojem strachu a manipulace. Přijali jsme svou ne-moc za své, za součást své duše a zřejmě (vyplývající z mé sociální bubliny) jí podlehli. Stala se egem oplývající soutěživostí mezi lidmi. Věřím, že se však mýlím.

Jen několik starších párů a možná odlišněji přemýšliví spoluobčané vřknou onu kouzelnou formuli, když mě vidí za chladného počasí bos. „To je zdravé!“ nebo „Á, pán se otužuje“ nebo „Vy budete zdravý!“

Ano, otužování. Jeden z klíčů zdravého života a odmítnutí pravidelné až téměř stálé nemoci za zcela běžnou součát života.

Několk jsem slov jsem utrousil i jinde na webu bosonožce – Bosá chůze a vliv na zdraví.